7.den - pátek 12.8.2011
Budíme se ruchem v kempu před sedmou hodinou a k snídani máme tentokrát výborné jablečné taštičky pořízené včera v Dinglu. Nákup sladkého pečiva je v Irsku docela loterie, ale tentokrát jsme se trefili :-) Vrcholky hor za zálivem jsou viditelné, byť obloha zůstává zatažená. Přesto nakonec vyrážíme autobusem k výchozímu bodu tůry na Mt.Brandon, druhou nejvyšší horu Irska, čnící do nadmořské výšky 952 metrů v podstatě přímo z Atlantiku. Již cestou je vidět jak nad pohořím stahují černá mračna a vstříc více jak devítisetmetrovému převýšení vyrážíme již za drobného deště, který během úvodní části stoupání promočenou pastvinou nabírá na intenzitě. Provazy vody, viditelnost mizerná, už i goretexové šastvo a obuv podlehlo přívalům vody. Trochu závidím Lucce nové kožené Scarpy ošetřené Sno-Sealem, jako jedna z mála má alespoň nohy v suchu. Já si i přes předodjezdovou impregnaci krásně čvachtám, koneckonců stejně jako většina spolupochodujících. Smysluplnost našeho počínání se limitně blíží k nule. Docházíme nad okraj hlubokého ledovcového údolí, jsme těsně pod hranicí mraků ze kterých se bez ustání valí kvanta vody. Stoupat dále už opravdu nemá smysl.
více fotek z tůry na Mt.Brandon
Vytahuju alespoň na krátkou chvilku foťák, abych zdokumentoval to boží dopuštění a v mizerné viditelnosti spíše jen tušenou krásu okolních hor a obracíme se na cestu zpět do vesničky v níž na nás čeká autobus. Cestou míjíme stádo ovcí, které místní vyhání na pastvu, chudinky ovce :-)
více fotek z tůry na Mt.Brandon
K autobusu přicházíme, povětšinou durch mokří a značně demoralizováni, kolem poledne a ihned se vydáváme zpět na naši dočasnou základnu v Tralee. Tady sice taky prší, ale jen drobně. Převlékáme se do suchého oblečení a jelikož do večera daleko a v kempu moc co dělat není, tak se vydáváme do centra Tralee. Počasí je stále celkem bídné, takže nejrozumnější variantou zdá se býti zapadnout do některé z hospůdek a ochutnat něco z pokladů tradiční irské kuchyně. Tak také činíme a dáváme si skvělou polévku Seafood Chowder (v každé hospodě chutná úplně jinak, tady byla krémová a s kousky mořských plodů a daleko lepší než ta kterou jsme si pak později dali v Dublinu) a Traditional Bangers and Mash, což jsou jakési masové párky s bramborovou kaší, také dobré, byť polévku druhé jídlo již rozhodně nepřekonává. K příjemnému odpoledni přišpívá i rozhovor s číšníkem, ze kterého se vyklube náš krajan, jak je koneckonců v kraji poměrně obvyklé. Počasí je tu prý podobně psí skoro pořád, tak máme zážitky z jihozápadního Irska alespoň autentické :-) S plným břichem se zvedá i dopoledními zážitky značně pošramocená nálada a když se navíc na pár vteřinek prodere skrz mraky sluníčko, vypadá svět hned růžověji. Sluníčko nám nesměle asistuje i v podvečer, kdy se ještě jedeme podívat do městečka Ardfert na ruiny opatství a katedrály ze 7.století.
více fotek z Ardfert
Po šesté jsme zpátky v Tralee, snažíme se alespoň trochu usušit promočené věci z ranního výšlapu, ale není moc kde. Vařit už dnes nemusíme, vydatný pozdní oběd budeme i tak trávit asi ještě i zítra :-) Večer promítá autobusokino Mundo výborný film Ve jménu otce, inspirovaný případem tzv. Guilfordské čtyřky na niž byla účelově svalena vina za atentát na hospodu v Guilfordu v roce 1974. Spát jdeme docela pozdě, ale zítra nás čeká dost času na cestě, takže bude možnost případný deficit dohnat.
PŘEDCHOZÍ DEN - ČTVRTEK 11.8.2011 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - SOBOTA 13.8.2011